Mladoboleslavská 70

 
Jednou jsem takhle zahlédl někde něco o tradičním pochodu MB50 s tím, že jsou i cyklotrasy. Na kole již dávno nejezdím, ovšem koloběžka, na té rád. A protože podle zákona je koloběžka kolo, zeptal jsem se zda mohu a  bylo mi potvrzeno, že mohu, že budu asi první kdo pojede na koloběžce a že možná budu i v novinách. To se naštěstí nestalo.
Jakou trasu ale zvolit, 30 je málo, 90 mi přišlo moc, vybral jsem 70.
V sobotu ráno před startem snídaně si tak čtu a ejhle, zrovna reklamní článek o koloběhu a jeho pozitivech.
 
 
 
Koloběžku jsem měl připravenou, vyrazil jsem ke startu. Samozřejmě. Tam jen pár pěších, ti většinou startovali dříve takže asi opozdilci. Cyklisté vybalovali svoje stroje a já exot s koloběžkou. Zaplatil jsem startovné, dostal popis trasy a také pro potvrzení kontrolních bodů a vyrazil. S sebou jsem měl jen pití, bundu, tyčinku na oběd.

 

 
 
 
 

 

Přes město směrem na Podlázky pohoda, první stoupaní k Bukovnu ještě šlo i když slunce začínalo docela pálit. První kontrolní bod, opět podiv nad tím na čem to jedu a jakou trasu, nikdo, to i dále, nikdo nechtěl věřit, že 70 se dá ujet na koloběžce. Protože jsem nejvíc do té doby ujel asi 55 km tak jsem jel zvolna, cca 14,5-15,0 km/h k dalšímu kontrolnímu stanovišti. Nemohl jsem ho najít, ale nakonec ano a vydal se dál. Bylo sice v hospodě, ale zásoby jsem ještě měl, také co zhruba po hodině jízdy a vydatné snídani. Na dalším stanovišti bylo dost cyklistů a opět jsem budil pozornost. Klascké dotazy – z toho musí bolet nohy, musí bolet záda a udivení, jé ono to má brzdy a stojánek.
 Po krátké debatě se vydávám na další cestu, tentokrát do celekm prudkého kopce. Nahoře přede mnou běží po silnici srnka, dobrých 100 metrů než skočí přes příkop do lesa.
Za obcí Kadlín asi největší atrakce na trase – rozhledna Hradišť.

 

 

 

 
 

 

 

 
 

 

 Další vesnice Zamachy, ta se mnou trochu zamávala, nějak jsem špatně pochopil popis trasy a udělal jsem si prohlídku obce. Našel jsem nakonec správný směr a vydal se směrem k Mělnickému Vtelnu.
Tam jsem si dal na zastávce tyčinku k obědu, chvíli poseděl a vydal se posilněn dál.
Mezi Mělnickým Vtelnem a Kropáčovou Vruticí úžasný kousek silnice z kostek. V nohách cca 40 km, to opravdu potěšilo. A nejvíc sjezd z kopce kdy jsem musel brzdit a jet 5-10 km/h. Víc se po kočičích hlavách nedalo. Vědět to tak jedu do Sušna po 16.
Kolem 48 km přišla krize. Sám, slunce pálilo, nohy nějak ztěžkly. Bída, asi tak 5 km. Pak jsem si ale řekl, už jen 17 km, to je to co naprosto v pohodě běžně ujedeš, to už je jen kousek.
V Chotětově na návsi jsem chvíli poseděl, pokoukal a vydal se na závěrečný úsek. Nekonečná rovina k Jizernímu Vtelnu, odměna ve formě sjezdu pod viadukt. Další úsek vedle podle Jizery. Asi nejhorší. Pro koloběžku.
Tento úsek jsem musel asi 5 metrů tlačit, Fotografie to nevystihne, ale byl to pěkný kopec

 Pak již jen dál a dál loukou, lesem podél Jizery, nádraží a už jsem byl v Podlázkách, vystoupat po dřevěném chodníčku a sjet k místu startu a cíle městem.
Tam odměna ve formě diplomu, sušenky a slevy (tu jsem někam založil, jinak jsem chtěl využít na nové boty).

Takže 70 jsem dal a ani to nebolelo. Rychle potom domů, chystat posezení u čarodějnic.
 
Za rok třeba těch 90 😉

 

You may also like...

1 Response

  1. 15.8.2018

    […] že se dnes, 28. 4. 2018, koná 46. ročník Mladoboleslavské padesátky. Předloni jsem jel 70 km, vloni jsem vynechal, tuším kvůli zimě a dešti. Jet či nejet? Prohlížím na webu […]

%d blogerům se to líbí: