Mladoboleslavská padesátka

Ani jsem nevěděl, ale naštěstí byla na webu města zmínka, tak jsem se dozvěděl v pátek, že se dnes, 28. 4. 2018, koná 46. ročník Mladoboleslavské padesátky. Předloni jsem jel 70 km, vloni jsem vynechal, tuším kvůli zimě a dešti. Jet či nejet? Prohlížím na webu www.kctmb.com popis trasy. Stovka se mi nelíbí, část vede o stejné strae, vlastně se jen x km jede pro razítko a hned zpět. Auto brát nebudu pro přesun na start, rozhoduji se, že 50 km trasa bude akorát, včetně cesty na start a posléze domů to bude 75 km, to by na moje bolavé koleno mohlo být tak akorát.

Ráno váhám, svítí sluníčko, ale sotva deset stupňů je venku. Když v půl deváté ukazuje teploměr skoro 12, jsem hodně nakloněn rozhodnutí vyrazit. Tak jo, dám si kafe, obléknout a po deváté vyrážím. Na startu jsem kolem 9:45. Pár pěších, nevím zda už v cíli nebo teprve na startu posedává na zídce u haly, u „startovacího“ stolečku pár cyklistek. Zapíšu se, udělám foto a vyrážím.

 

na startu Mladoboleslavské padesátky

Trasa vede nejprve městem, dále na Dalovice – první stoupání.

stezka k silnici na Podlázky

Po zdolání prvního většího stoupání relativně po rovině k prvnímu kontrolnímu bodu v obci Bukovno.

na Bukovno

 

Ač má fungovat do 11, krátce po půl jedenácté nikdo na kontrolním místě není.

kontrolní bod Bukovno

Pokračuji po trase, v Línech mě předjíždí dva cyklisté, ani nemám chuť závodit, jedu si to dnes kochacím tempem. Takže Katusice, Březinka, tu jen líznu, Plužná a do Bělé pod Bezdězem. Dále na Dolní Krupu, v lese se odbočuje na Rečkov. Celkem pěkná, ale drncavá jako asfaltka a je z kopce a bude. Takže dalších zhruba 5 km mi stačí asi 20 odrazů. A kdybych i u Bílého kříže nedal oběd a nemusel se rozjíždět tak možná i méně 🙂

 

oběd

Bílý kříž

Bílý kříž

Cesta stále z mírného kopečka, koloběžka sama jede rychlostí kolem 14 km/h, co víc si přát. A už jsem u úpravny vody Rečkov, voda pro velkou část okresu.

K dispozici je tam krytý přístřešek a možnost ochutnat vodu neupravenou a upravenou. Ta neupravená chutná jak kdysi u babičky, ale je dobrá. Z upravené doplňuji láhev, je vlastně prázdná. Opodál stojí auto, dva starší lidé kolem něj, mají tam stoleček. A vida, mám první razítko, sice pro pěší trasu, ale co.

V hospodě na Malé Bělé poslední razítko, vlastně oficiálně první pro cyklo. Tím, že jsme peníze nechal doma na stole, vynechávám pořádný oběd a jedu dál, to už bude pohoda, jen kolem Jizery do Debře.

Zvířetice

Zvířetice

„syslí“ louka v parku Radouč

Razítka a diplom

 

 

 

You may also like...

%d blogerům se to líbí: