Na kolobce do Žatce

Potřeboval jsem si zkusit kondici a tak přemýšlel nad nějakým výletem. Roviny jsou nuda člověk musí stále makat, kopce, to také není to pravé, dřina a pak, sice parádní, pokud je dobrý povrch, ale tím více rizikový, sjezd takže jsem si vymyslel výlet do Chrámu chmele a piva, do Žatce. Od nás, z relativních rovin, kolem Řípu do úpatí kopečků Českého středohoří. Nejsem tedy pivař, ale na obrázku ta stavba vypadala zajímavě, proč ne. První nástřel trasy řekly mapy 140 km, to se mi nelíbilo, to už by mi to pivo nechutnalo a bylo to vlastně jako autem. Tak jsem trasu trochu optimalizoval a dostal se na 119. Bylo to nakonec, jak to tak bývá, krapet víc, ale ne zásadně.

V sobotu ráno v klidu posnídám, ještě kontrola počasí, ano, bude teplo 🙁 a nebude pršet 🙂 Plán byl sice v 7, ale nakonec krátce před osmou vyrážím.

První kilometry, jak jinak, než v pohodě. Přes Horky nad Jizerou na Chotětov a Byšice.

most v Horkách nad Jizerou. Přes Jizeru.

Pak úsek po silnici první třídy, dělám to nerad, ale nebylo moc na výběr. A průjezd Mělníkem. Nemám ho rád když projížím autem a pro koloběžky/cyklisty, mi to město přijde úplně nepřátelské a zvláště když člověk potřebuje přes vodu a ocelový most je stále zavřený.

zámek v Mělníku

A za mostem stále po “jedničce” až k odbočce na Horní Beřkovice. Konečně klid, konečně ustal svist aut.

Za sebou asi 55 km, slunce pálí, těch hrozných pár km před, průjezd Mělníku a pár km za, nevím zda tu nemám zůstat.

se z toho zblázním

Podle mapy mě  ale čeká už to lepší, zase klidné silnice, takže nezůstávám a šlapu běřkovický kopec. Kdo by to řekl, že v relativně krátkém čase už podruhé, poprvé to bylo když jsem jel na Řípskou pouť koncem dubna. Z Černoučku pohoda až do Straškova, sice vítr proti, ale je to trochu z kopečka.Kopec Vínek, když tak koukám, skoro jak zmenšený Říp mi přijde.

Pak stoupání, takové to táhlé, slunce praží, ale jedu. Prudký sjezd do Mšených Lázní, tady by to šlo, něco sníst. Restaurace v parku odradila tím, že venku neobsluhují, ale o kus dál je jedna malá, venku zahrádka, takže guláš, černá limonáda, dvě nealko piva a jede se dál. V hospodě se nějaký kluk ptá kolik tak dávám na koloběžce. Říkám, to je různé, někdy 20, někdy 60, dnes že jedu od do Žatce. To ho ohromí, zbývá ještě asi 50 km, když řeknu, že od Mladé Boleslavi, že t obude celkem asi 120 km, tak to už jsem středem pozornosti.

Dalších asi 9 km, stále dokopec, stále slunce a stále vítr proti. V Peruci opět trest v podobě prudkého sjezdu a samozřejmě, jak jinak, prudkého výšlapu. Pak sjezd, krásná silnice, vlastně už na Louny, fotka to nezachytí, ale po výjezdu z lesa parádní panorama Středohoří.

 

Ty kopce lákají v výšlapu, to někdy musím zkusit.

Něco by to chtělo, takže v Lounech trcohu měním trasu a branou vjíždím na náměstí.

Jedna zmrzlina a jedu dál. Z Loun po prázdné výpadovce opět na silnici první třídy, jak radí mapy, ale naštěstí je nasi kilometr. U Ona musím koupit vodu, dávám malou pauzu, do cíle zhruba 15 km. Přijíždí několik starých fordů Fiesta, nějaká parta z Anglie.

Po klidné cestě do Postoloprt mě mapy navedly na sice silnici druhé třídy, ale slouží jako obchvat rozestavěné dálnice. No přikázaných 60 tam nejede nikdo, krajnice nula a jak jinak, zase do kopce a nikde žádné stromy, celým asi 5 km mi dává zabrat. Vlastně ani nevím, možná více duševně, ten provoz, než ujeté kilometry a horko. Sjezd do Staňkovic a konečně cíl cesty – Žatec.

na kolobce do Žatce se stalo skutkem

Překvapilo mě to město, nedávno jsem četl něco o žádosti o zařazení do UNESCO, prý tedy snad nejde o město jako celek, ale jen o nějaké budovy, ale je to hezké město. Synanoga, náměstí.

unikátní hrob prvního pivaře

Kolem náměstíčka se sudem se už blížím k absolutními cíli putování – Chrámu chmele a piva.

Opomenout nelze ani žatecký orloj, ve 22 dokonce i stihnu vyběhnout z hospody, podívat se na tu atrakci v celé kráse.

orloj v Žatci

 

Po takové cestě nemá cenu něco pokoušet, popíjím desítku, k tomu nakládaná směs sýrů. Do postele se dostávám hodně pozdě.

Když si chystám trasu zpět, všimnu si, že by to možná šlo kolem Ohře po nějaké polní cestě. Místní říká, že je hrozná, že se tam nedá jet. Dá, no polní cesta, hrbatá, ale lepší než po silnici do kopce.

Už cestou tam jsem přemýšlel, proč za mostem přes Ohře je i dál, v poli něco jako most. Napadlo mě, že buď ochrana proti vodě nebo zbytek nějakého opevnění, A bylo správně, prý je to:

Záplavový most Postoloprty
Na ochranu proti povodním byl v blízkosti řeky postaven osmiobloukový záplavový most, který byl vyzděn z lomového kamene.

záplavový mist v Postoloprtech

Dále po prázdných silničkách, pohodová cesta až opět k Onu. Tam mám objet nějaký kopec, to se mi nechce, volím tedy asi km sjezd po silnici první třídy a tam, kvůli tomu to mapy navrhly, tam tedy musím porušit jednosměrku a asi 20 metrů jedu v protisměru. V Lounech už ne po hlavní, ale jedu pod náměstím nějakým parkem, paráda.

Louny – začátek cyklostezky Pod Šancemi

A pak, pak to přijde. U kolejí vidím první a poslední koloběžku za celou cestu. Nějaká holka se psem mizí v parku. Je ale moc daleko i na ahóóój.

I cestou zpět si chci dát oběd v osvědčené hospůdce v Mšených Lázních, bohužel v neděli nevaří. Včerejší partička opět u piva a pro ty kteří mě včera neviděli tak jim hlásí, že tady pán byl v Žatci a dnes jede zpět. Takže jen nealko a limo a jedu dál.

Mšené Lázně

Riskovat asi kilometr v protisměru, to ne, tak v Černoučku mířím na Spomyšl a zase ten hrozný úsek do Mělníka

 

a průjezd městem kde si připadám na koloběžce jako nevítaný. Kilometry nějak přestávají přiskakovat a ještě jich domů je tak 45. Ve Spomyšli zmrzlina a voda.

Do Byšic kousek po cyklostezce, tu by měli protáhnout až do Mělníku, pak už jen klidné silničky. Slunce míří za obzor a tak se mohu vyfotit i s koloběžkou.

já a koloběžka (já jen stín)

A z kopečka do Horek, do kopečka a z kopečka a … a jsem doma, koloběžku parkuji a jsem rád, že jsem to dokázal.

konečně doma

Víkend na kolobce, v nohách zhruba 241 km, viděl jsem spoustu z krásné české krajiny, jednu koloběžkářku z dálky, asi deset cyklistů, město Žatec, Chrám piva a chmele, vypil 7 piv, 2 limonády, 5,5 litů vody, k jídlu 2x guláš, nakládané sýry, 2 banány, jedna energetická tyčina, 2 zmrzliny a dva kousky koláče a váha, proti sobotnímu ránu ukazuje -3,7 kila. Téměř na ex jeden hořčíkový nápoj, litr čaje, sprcha, večeře a do postele.

 

970x210.jpg
468x66

Mohly by se Vám líbit články...