Proč do Lenti

Tak si povídám s kamarádkou a krom jiného se dostaneme k tématu dovolné. Že prý byli v pěkném hotelu, výborné jídlo, přímo z hotelového pokoje v pantoflích do bazénu. Říkám si, no to vypadá zajímavě, ale kde to je a kolik to může stát. Prozradí mi místo a název hotelu. Strejda Google mi najde hotel Balance v Lenti. Vypadá dobře. Byla první polovina července, vybíráme termín na poslední prázdninový týden.

První den cesty

Cesta mi přijde dlouhá a taky, proč jen rychle tam a vlastně nic nevidět. Asi týden před odjezdem tedy dovolenou o den prodlužuji s tím, že se v pátek zastavíme někde cestou. Napadnou mě Dolní Věstonice. A třeba ještě něco cestou, uvidíme. A také záleží na počasí.

Nakonec přidávám ještě město Vladimíra Menšíka a Alfonse Muchy, Ivančice a trochu neplánovaně i Přibyslav.

Cestou k Ivančicím si připomínám nedávné putování po sochách Michala Olšiaka, projíždíme přes Ronov nad Sázavou kolem sochy draka.

Ivančice

Jeden z cílů, muzeum Alfonse Muchy, má v pátek pouze do 16 hodin. Takže to máme smůlu.

Prohlédneme si náměstí, posedíme chvíli u kávy, kupujeme si dobré pečivo v místní pekárně a jedeme dál. Přichází déšť. Větší déšť. Pořádný slejvák. Téměř se nedá jet, stérače nestíhají, pneu také ne, jedeme, tak jako ostatní, krokem. Za chvíli je po dešti, cesta opět ubíhá a jsem v Pouzdřanech. Příjemné ubytování, postele dost měkké.Škoda, že to nemáme na pár dnů. Zajedem se podívat na vykopávky do Věstonic. Než se setmí tak je obejdeme.

Jedeme do Lenti

Druhý den ráno se ještě dojedeme vyfotit k soše Věstonické venuše a navštívíme místní muzeum.

Pak směr Rakousko a Maďarsko. Za hranicemi padne rozhodnutí, že nepojedem přímo po dálnici, ale výletním tempem. Takže vesničkami Rakouska projedeme na Slovensko. Za Bratislavou si dáváme oběd. Pak v Szombathely kafe. Do Lenti je to už jen kousek, kolem 15 hod jsme u hotelu.

Ubytování proběhne hladce. Po vybalení věcí hned bereme plavky, hotelový župan a jdeme zkusit lázně.

Vnitřní část lázní v Lenti

Chodbou je možné projít přímo ke vstupu do lázní. Neplatíme, ke kartě od pokoje jsme dostali i “hodinky” umožňující neomezený vstup do lázeňské i relaxační části. Krytý plavecký bazén je bohužel v rekonstrukci. Taže máme k dispozici dva vnitřní léčivé bazény, jeden s možností vyplavat i ven, pod širé nebe. Následuje odpočinková hala s lehátky a k ní náleží i saunovací část. Tu tedy nemám potřebu využít, nevím jak to funguje, zda i na tu platí “hodinky” nebo ne. Krátkou chodbnou se dostáváme do zábavné části. Mělké bazény, různé trysky a bublinky. Možnost poležet si, posedět, uvolnit se v bublinkách. Tam se mi líbí. Součástí je i cachtadlo pro děti a tobogán.

Krytá část má údajně 2500 m² . V léčebných je 40 000-letá termální léčivá voda a  je známá v celé Evropě. Je sodíkově-uhlíkové povahy, vhodná na léčení pohybového ústrojí, páteře (krk, záda, dřík), lumbago, kloubů (rameno, loket, ruka, bedra, koleno, kotník), zdravotních potíží z důvodu nadměrného opotřebení a zápalovitých stavů. Před vstupem nebo raději vůbec před objednáním pobytu se informujte pro jistotu u lékaře, zda je vhodná a zda nemáte problémy které vylučují pobyt v léčivé vodě.

Venkovní část lázní v Lenti

Termální koupaliště v Lenti nabízí v poměrně velkém areálu s parkovou úpravou  5 bazénů a již zmíněný polo-krytý hydromasážní bazén a to na ploše dle informací 8 ha. Vnější (letní) část (léčebný, plavecký, dětský a výukový bazén) je v provozu od 1. května do 28. září, a zážitkový bazén s tobogánem od 31. května do 31. srpna.

Energetický park Sv. Jiří

Energetický park sv. Jiří se nachází na území termálního koupaliště Lenti. Je jedinečným místem evropského významu, křižovatkou pozitivních energetických čar. V kombinaci s blahodárným účinkem léčivé vody jsou výsledky léčby a odpočinek intenzivněji.

 

Kamenitý chodník jsem zkoušel, doporučuji a postupujte přesně podle návodu který je při vstupu.

 

Stolp Vinarium

V den kdy má být nejhorší počasí naplánujeme výlet do Slovinska na rozhlednu Stolp Vinarium. Není to daleko, nějakých 15 kilometrů. Rozhledna je zajímavá a výhledy krásné. Na místě čtu, že nedaleko má být jákási Piramida. Jdeme pěšky. CEstou míjíme i domky se starými střechami. Ona Piramida, tedy pokud jsme to správně našli, no žádný zázrak, jen vlastně triangulační bod. Projedeme městečko Lendava a zpět do Lenti.

Cyklovýlet k zákopům

Ač mám s sebou i koloběžku, tu využímám každé ráno k projížďce po okolí, půjčujeme si jeden den kola. Pro hotelové hosty jsou k dispozici zdarma, stačí si jen zamluvit. Po snídani tedy jdeme pro kola. To je tedy nezvyk, sedět ta kvysoko, zadek tlačí. Projedeme si město a míříme k rybníkům. Celkem sympatická rybářská a chatová osada je kolem nich. Objedeme rybníky a jedeme  dál po polní cestě až narazíme na silnici po které pravidelně jezdím na koloběžce. Jsme v Maďarsku, takže spíše rovina, zadek si zvyká. Když dojedeme na křižovatku v Mumoru, ptám se zda zpět nebo se dojedeme podívat ještě kousek. A to se stává osudným. Takže jedeme ještě kousek a kousek, pak právě zahlédnu ceduli, že jakési bunkry. To chci vidět. Takže tak nějak trochu podle slunce, trochu podle mapy stále jedeme a bunkry, jak je psáno Bunkerki, najdeme. Popisky jen maďarsky, je, tedy spíše byla to součást nějaké maďarské Maginotovy linie. Zajímavé, zajímavé okopy díky kterým má člověk lepší představu jak to celé fungovalo. Stojí za návštěvu, baterku s sebou a vhodné pořádné boty, uvnitř bunkrů bylo mokro a bláto. Škoda, že popis je jen maďarsky.

Vydáme se na zpáteční cestu, ale dělám trochu chybu, zapomeneme odbočit a tím se celá cesta dost protahuje, slunce spaluje, voda dochází, zadek bolí. Zlatá koloběžka. Nakonec je z malého výletu asi 44 km na kole. Docela rád kola vracím na recepci.

 

Úzkokolejkou do Csömödéru

Kousek od hotelu je malé nádražíčko. Objevil jsem ho náhodou při procházce a zjistil, že je funkční a občas se lze projet po úzkokolejce. Naštěstí jsou tam i nějaké informace v němčině a angličtině. Po snídani jdeme na nádražíčko. U slečny koupíme lístky a za chvíli už se vezeme. Nejprve docela hrůza. Drkotá to, lokomotiva smrdí, rychlost menší než rychlost chůze. Ovšem ta romantika. A ta panoramata. Celkem pěkný zážitek. Vláček občas zastaví, průvodčí jde stáhnout závory nebo přehodit vyhýbku. Pomalu dorazíme až do Csömödéru. Tam má vlak chvíli přestavku, jako většina cestujících využíváme pro kávu a posezení v parčíku.

Po občerstvení nastupujeme a stejnou cestou se vydáváme zpět do Lenti. Hodnotím jako dobrou atrakci pro dospělé a hlavně pro děti.

Koloběžka

Koloběžka samozřejmě nemohla na dovolené chybět. Každé ráno, ještě před snídaní, jsem si dal takové pohodové kolečko, asi 17 km měl ten okruh. Nevím co si brumlali kolemjdoucí, ale docela jsem budil pozornost. Na to už jsem ale zvyklý i z domova. Jeden den jsem se vydal na druhou stranu, ke Slovinsku. To už tedy nebylo po rovince, pěkně do kopce. Ovšem stálo to za to.  Pěkná krajina a samozřejmě, když jede člověk do kopce, následuje i odměna v podobě sjezdu z kopce. Cestou jsem dokonce viděl i, nevím, no nějakou lesní budku, podle nápisu prý na prodej 🙂

Domů

To je asi tak všechno. Zbyl édny si jen užíváme léčivé vody, venku i uvnitř, plavání. Pokud pltatíte kartou, byť většina cen, i vlastně potvrzení rezervace, bylo v eurech, rozhodně volte platbu ve forintech, vyšlo to o pár tisíc levněji. Samotná cesta domů, volíme přes Rakousko. Ve Vídni, poblíž zámku Schönbrunn se zastavujeme na kávu a pokračujeme dále směr Znojmo a dál domů.