Třeboňsko na koloběžce – na jih

by Domečkoviny · Published 15.7.2019 · Updated 25.7.2019

Třetí výletní den. Bohužel, aplikace Yr i Windy měli pravdu a pršelo. Kolem snídaně přestalo, ale vůbec to nelákalo vyrazit. Ovšem, kdo četl předchozí díly, na sever a na západ, všiml si, že s jsme na tuto eventualitu připraveni a máme koloběžky s blatníky. Nakonec před polednem padlo rozhodnutí, pršet už nebude, jedeme. Nebyl plánovaný dlouhý výlet, předpověď, ale jo, to vyjde, nezmokneme. Hned na náměstí ve Stráži nad Nežárkou se posilníme zmrzlinou a jak tak jedeme přes náměstí .. něco je tu povědomé, dojedeme na konec k zámku .. no jasně, i tudy jsem před rokem jel přejezd republiky na koloběžce. Ano a támhle v hospodě si dával pozdní oběd, do cíle bylo ještě daleko. To ovšem dnes nehrozí, dnes je v plánu jen Chlum u Třeboně a lesy kolem Majdaleny.

zamek Straz nad Nezarkou

Kolem zámku do kopečka, povědomá trasa, úplně se vidím, před rokem mi tedy tak hej nebylo. Pístina, Stříbřec. A tam vidím ceduli na letecké muzeum v Libořezech. Změna plánu, pojedeme se podívat na letadla, prý tam stojí dvě stíhačky, údajně MIG-21 MF (letuschopný) a MIG-19 PM. Inu, proč ne. OVšem když dorazíme na místo, vidět není nic, buĎ stojí ve stodole nebo za domem a na plotě složitá cedule s oteviíracími hodinami a ještě přs ni přelepený papír, že tento týden otevřeno jako v červnu (je červenec) a že se má volat na nějaké číslo. To nám bere chuť. Muzeum se nekoná, ale když už, hospoda u hlavní silnice vypadá tak jako že jo, tak dáme oběd. No kulinářský zážitek to zrovna nebyl, ale hlad je zažehnán.

oběd v hostinci Liborezy

V Lutové první kapky, chvíli čekáme v zastávce, ale kapek bylo jen pár a pokračujeme. Romantický ostrov v rybníku Kuželů a už začíná znovu.

Kuželů rybnik

Chvíli čekáme pod stromy, přestává, pokračujeme a znovu a docela hustě. Opět náš uchrání stromy, zatím skrze listí nepropršelo. Kolem jezdí celkem dost cyklistů, déšť nedéšť a tak za chvíli, když poleví kapky, rovněž vyrážíme. Dojedeme k zámku v Chlumu u Třeboně, chci udělat fotku jak zámku tak rybníku Hejtman a jen vytáhnu mobil, na skle kapka, druhá … kašlu na fotky a pádím se někam schovat. Ale kam. Než přejedeme hráz rybníku, jsme durch, úkryt nalézáme pod převisem střechy. Slejvák tedy pořádný. Po chvíli začíná hrozit to, že od mokra uchráněné nohy, na koloběžce celkem důležité, nám naplní vodou nějaké projíždějící auto.

Chlum u trebone prsi

Chlum u Trebone leje

Stěhujeme se tedy za roh pod větší přesah střech místního obchodu. Když přestane úplně, vracíme se vyfotit si zámek a křížovou cestu.

Chlum u Trebone zamek

Chlum u Trebone krizova cesta

Chlum u Trebone krizova cesta 1

Potom zpět. Využívám zdejší prodejnu pro cyklisty a udělám tržbu 6 Kč za dvě čepičky na ventilky. Fotka rybníku Hejtman a frčíme dál, směr Majdalena.

Chlum u Trebone rybnik Hejtman

Vodáci jsou jistě rádi za trochu deště.

vodaci na Luznici

Nám ale neprší, takže zvesela pokračujeme. Cesta lesem je fajn, klídek, jen vzácně cyklista nebo pár.

tunka v lesich u Majdaleny

V lese před křižovatkou u přístřešku Barbora zahlédnu pomníček. Nápis není moc čitelný, co přečtu nedává mi smysl. Kolem v lese je spusta dřevěných křížků u mnoha z nich květy. Nevím oč se jedná, jen foto, ale význam neznám a není žádné vysvětlení ani na nedaleké infoceduli.

pomnicek u Barbory

krizky v lese u Barbory

Barbora info

A dál lesem, po panelce, lepší jet prostředkem. I zde jsem před rokem jel přejezd. Nekonečné roviny. Konec nevidět, začátek po chvíli také ne a pořád jen drnc, drnc.

Uff, je konec, zbývá přejet přejezd a hlavní silnici a pokračovat Lužnickou cyklostezkou. Jsme metr od přejezdu a najednou cink, cink. To nebudeme riskovat, počkáme až vlak přejede, je tedy příležitost si udělat fotku.

jede vlacek

A potom, místo kochání a pohodové jízdy dubovou alejí, některé duby, odhaduji, pamatují ještě Jakuba Krčína, musíme hodně zrychlit a ještě víc a něco hodit na sebe a makat co to dá, bouřka je nebezpečně blízko a blíží se. Nevadí, to vyjde, u Stříbřeckého mostu je prý občerstvení, tam se schováme a kdyby ne, jsou tam autobusové zastávky. Ouvej. Most prochází rekonstrukcí, říkám, to nějak přejdeme i kdyby nevím co, objížďka by byla hodně dlouhá. Budku zastávky dělnici přesunuli, stojí v louži a je tak maximálně pro dva.

stribrecky most lavka

Naštěstí je vedle mostu vybudovaná náhradní lávka, prý za mostem je penzion s hospodou. Ta trocha vody, to už je jedno, jedeme, najíme se, přečkáme bouřku a dorazíme těch asi 8 km. Vyšlo jen to schováme se. Hospoda do 19 a hodiny ukazují 18:58. Tak díky alespoň za tu střechu nad hlavou, když bouřka přejde tak pokračujeme, trochu osušeni, trochu prochladlí.

neznamy pomnicek

V lese ještě zase jeden neznámý pomníček, pak risk na silnici první třídy asi 500 metrů a jsme doma. V penzionu se nevaří, tedy ne volně, jen kdo má objednáno a navíc je dost pozdě, vyrazíme tedy po sprše do Stráže a smůla, nikde už nevaří. Takže zpět do penzionu a bereme utopence a nakládaný Camembert.

Rekapitulace dle Endomonda.