Ze Švédska po vlastní ose 1

by Domečkoviny · Published 30.10.2023 · Updated 27.11.2023

Jupí, máme převozní značky a to nejen potvrzené e-mailem, jak jsem zmínil v předchozím článku Auto ze Švédska, ale dorazily fyzicky na adresu prodávajícího. Hned jdu objednat letenky, nejsou již za pěkných 416 Kč, ale za 560. To je stále dobrá cena a to nemluvím o ceně o dva dny později, to jsem se tak pro kontrolu podíval a byly již kolem 2500 a navíc jsem zjistil, že je to poslední let. Příští až v červnu. Sakra, to bylo štěstí, přijít značky o den později, cesta se prodraží o cca 4 tisíce korun a přijít ještě později tak nejen prodraží, ale i prodlouží. Do Goteborgu se samozřejmě dá dostat i přes zimu, ale ne pohodlným přímým letem z Prahy. Možná jsem špatně hledal, ale nenašel. Příští levný až v červnu 2024.

Trasu jsem plánoval v počítači pomocí mapy.cz, ale pak si říkám, v cizině možná bude lepší použít google mapy. Jenže se ukázalo, že google mapy umí jen 10 zastávek. Lze to obejít, naplánovat dvě trasy, nakopírovat odkazy do txt, pak odmazat a část druhé vložit do první. Detailní postup lehce najdete. No jenže pak se v mobilu celkem dlouho načítá a blbne mi, pokud začínáte uprostřed trasy. Nakonec jsem tedy celou cestu rozdělil na dny a vytvořil si 5 tras. Možná nevím jak, ale nejdou do map uložit podobně jako do mapy.cz, musel jsem tedy zvolit odeslat na e-mail a tam jsem je potom dle potřeby dohledal a otevřel. Nejdou, nebo opět nevím jak, nijak pojmenovat. Celkem bída google mapy proti mapy.cz. Přesto ty “gůglovské” rád používám a to v zahraničí, což byl právě tento případ.

Večer před odletem SM, že doporučeno je přijít ne dvě, ale dvě půl hodiny předem, že se protahuje bezpečnostní kontrola. OK, přesuneme budík na třetí hodinu z půl čtvrté. Vyrážíme, po pár km začínám mít hlad a tím si vybavím, že přichystané snídaně/svačiny na cestu zůstaly doma. Co teď? Vracím se, tím vlastně mažu dřívější vstávání. No dopadlo to jako při první cestě na obhlídnutí auta. Bezpečnostní kontrola pohoda, u gate ještě dlouhou dobu sedíme než začnou pouštět k autobusu který nás doveze k letadlu. Sedíme, letíme přesně na čas, přistáváme sice asi o 15 minut dříve, ale pro nás pozdě, autobus nám ujel, času máme hodinu a půl.

let Praha Landvetter

Bohužel, kavárna na letišti v rekonstrukci, v prodejně kde lze také zakoupit káva tak probíhá renovace a čištění právě na úseku kávy a rychlé občerstvení ve stylu McD či KFC otevírá až v devět a to už tu dávno nebudeme. Si bláhově myslíme, ale jetě nevím, že budeme. Autobus má jet v 8:55. Sláva, zima, poprchává, fouká, konečně budeme v teple, za půl hodiny u prodejce, mám domluvěno, že mu chvíli před cílem zavolám a dojede pro nás na autobusové nádraží. Nic z toho nebylo. Vylezla paní řidička, vydala zavazadla těm kteří vystupovali. Pak začala cosi klikat na mašince které asi i prodává lístky. Byla jí zima, tak si vlezla do autobusu a pořád tam něco klikala. Bylo asi tak 8:53:30 kdy vylezla ven, zeptala se kdo jede, asi tři čekají ukázali QR kódy a nastoupili. Jsme na řadě, říkám, že chci dva lístky. Ona, že to ne, že mi je neprodá, že by měla zpoždění, že musím jen online. Začnu, je to mžik na mobilu. Prý se nemám snažit, zavřela dveře a patrový autobus s asi 10-15 cestujícím odjel bez nás. Děkujeme tímto vstřícnému přístupu společnosti Bus4you. Nikde jsem na jejich webu nenašel, že lístky jedině online nebo upozornění, že v autobuse neprodávají. A na dveřích u řidiče byla samolepka, že platba pouze kartou, žádná hotovost. Tak nevím co se platí, možná jestli nějaké občerstvení, jízdenky, podle této řidičky rozhodně ne.

No nic, jdu hledat další bus a kupuji pro jistotu lístky na webu. Sice je to Flixbus, tedy jiná firma, ale jistota je jistota. Chvíli po potvrzení objednávky přichází SMS i e-mail, že autobus má cca 40 minut zpoždění. No super nám tedy ten den vychází. A vyvstává otázka. Čekat na větru a v zimě nebo je na tu informaci spoleh a autobus přijde o oněch 40 minut později? Na další rozhodně nechceme čekat tak volíme, nejsme sami, variantu postávání v chladnu na zastávce. Flicbus přijede s plánovaným zpožděním, konečně v teple.

venkovní teplota

Z autobusu napíšu prodejci v kolik budeme na místě. Čeká, naše “nové” auto nelze přehlédnout, červená převozní značka je hodně výrazná mezi ostatními auty která parkují u autobusáku. Jedeme, obligátní otázky jaká byla cesta a pak jde k věci, prý ať otevřu přihrádku ,že tam jsou všechny papíry. Tedy originál faktury, oba díly technického průkazu, klíčky. U obchodu, než stačí vyskočit z auta mu jen dám láhev becherovky, že jako něco echt českého a za ochotu a je pryč. Celkem šok, čekali jsme nějaké předávání, podepisování … Jen si uvědomíme, že chybí jeden malý klíček, není tak důležitý, je vlastně jednorázový. Tak ještě běžím do kanceláře, odběhne, přinese a to je celé. Sednu za volant a jedeme. Nejprve, nevíme jak to bude vycházet, když máme zpoždení kvůli “ochotné” řidičce prvního autobusu zhruba 2 hodiny, nejprve hned do prvního obchodu nakoupit domů nějaké pozoronosti, převážně sladkosti ze Švédska. A pak první delší jízda novým miláčkem no kam jinam než do Goteborgu, do muzea automobilky Volvo.

Bohužel, místo google map jsem si řekl, že vyzkouším navigaci v autě. To nebyl dobrý nápad. Sjezdy a rozdvojení ukazuje … no je třeba si zvyknout. Takže po městě trochu zmatkujeme, jedeme stejné úseky několikrát, dokonce narazíme na jden, kde máme jet rovně, ale v ulici probíhá oprava a je uzavřena. No nakonec vytáhnu telefon a zdárně dorazíme k Volvo muzeu.

před Volvo muzeem

V muzeu je možné plati pouze kartou. Vlastně celou cestu domů jsem vystačil jen s kartou, resp. mobilem v ruce, drobná vyjímka bylo Německo, tam jsme měli třeba problém se najíst bez peněz, na některých restauracích bylo přímo na vchodových dvěřích napsáno, že pouze hotově, karty nebereme. A to ani nemluvím o pouličních občerstveních. To Švédko a Dánsko, tam to mají často opačně, cedulka, že neberou hotovost a i ve stánku nebyl problém zaplatit kartou.

Muzeum myslím stojí za návštěvu. Návštěva by vydala na samostatný článek, budu velice stručný. Kdo si ho chce jen tak prohlédnout, bez čtení popisků ať si vyhradí tak hodinku, rychleji je asi škoda ho proletět. Kdo je fanda a bude číst popisky a pěkně prohlížet, myslím jistě 4 hodiny tam stráví.

Prohlídka začíná u zakladatelů, přehledu historie, k vidění je naaranžovaná kancelář zakladatelů.

zakladatelé Volvo

A jde se postupně, první autobusy a auta značky Volvo, obvykle hezky stylově naaranžované, ať do umělé ulice ve stylu například třicátých let nebo doplněné figurínami v dobovém oblečení.

Volvo muzeum historické vozy

Volvo 1800ES

Volvo sport

Volvo SCC první Headup

Volvo elektrický koncept 1976

Volvo z Lega

Protože počasí nám zrovna nepřeje, vynecháváme prohlídku města. Taky časový skluz a já bych rád viděl nějakou tu pláž u Severního moře. V plánu je zastavit se u městečka Mellbystrand.

příchod k pláži Mellbystrand

pláž Mellbystrand

Je to kousek od dálnice, u pláže parkoviště. Počasí koupání rozhodně nepřeje, ale jdeme se podívat. Celkem pěkná pláž, pokud tam v létě mají teploty, na oplaování asi dobré, jak to tam mají s koupáním, to nevím. Hlásí se hlad. Tak hledám něco k snědku. Podle google map párset metrů od místa kde parkujeme je restaurace. Na místě zjišťujeme, že parkoviště je podezřele prázdné a jasně, hospoda zavřená. Tak hledám jen něco s výborným hodnocením a opět nedaleko, něco thajského. Asii můžeme, tak jo. Jedeme a nic, jen mineme benzinku, podle navigace jsme na místě. Tak se na křižovatce otočím, jedeme zpět a zase, tady to je. Ale nikde nic. Vjedu tedy k pumpě a vedle na parkovišti takový přívěs. Aha, to je ono, ale zavřeno. Ne, má otevřeno, jen z druhé strany. Objednám dvě jídla, platba samozřejmě kartou, že je hlad, tak bereme i ten stánek. Zajímavé, ona se tam tvoří skoro fronta, neustále přijíždí auta, buď jen vydzvednout připravné jídlo nebo si objedají a čekají jako my. Asi za 15 minut je hotovo, prší ,tak se raději najíme v autě než u stolečků. Výborné. To tedy čeští asijští kuchtíci ať se jdou zahrabat. Popravdě, já je moc nemusím, to je obvykle takové UNI jídlo, drobné obměny. A není to ani drahé. Vlastně to říkáme celý pobyt. Jídlo stojí obvykle kolem 100-130 SEK, tady cca 210-270 Kč. Tak si jen pak přemýšlím, že jsme vlastně Evropu dohnali – v cenách. Ano, není to všude,v Kodaní jsme třeba narazili na restauraci kde byla polévka za 99 DKK, tady asi 340 Kč.

Po jídle, hned je lépe, zbytek, porce byly poměrně velké, si necháme na večer do hotelu. Ten má být na nějaké samotě, nejspíš tam nebude možnost jídla. A je to tak, bez auta si jej asi nikdo nerezervuje. Je pár matrů od dálnice, naštěstí je zima, tak člověk neláká otevírat okna. Hotýlek pěkný, zajímavě řešený, ale nevím jak kldiný pobyt je tam v létě.